Jdi na obsah Jdi na menu
 


Isabela Parmská

1. 11. 2007

Isabela Parmská

 

Isabela Parmská se narodila 31.prosince 1741 v Madridu, jako dcera vévody z Parmy. Její matce bylo 14 let, když se Isabela narodila.
Už odmala bylo jasné, že z ní roste krásná žena. Měla snědou pleť, tmavé vlasy a černé oči. Tato Italka s francouzskou krví byla štíhlá a pohybovala se ladnými pohyby. Na svůj věk byla vážná a velice vzdělaná. Ráda studovala a četla, povrchní řeči nebo hry ji nezajímaly, což bylo na její dobu vskutku nevšední.

Jako ženich byl Isabele vybrán Josef II. Tak tedy začala pilovat německý jazyk a připravila si knihy, které si vezme s sebou do Vídně. V září 1760 odjela z Parmy a mohla se konat svatba v zastoupení panovníka. Josef se své ženy nemohl dočkat, obzvlášť když se mu doneslo jak je krásná. Konečně 2. října se Isabela a Josef setkali. Josef byl uchvácen její krásou a zamiloval se do ní okamžitě. Odmítal se od ní jen na okamžik odloučit. Mýlil se však v tom, když se domníval, že Isabela cítí totéž, co on. Korunní princezna se cítila být „ otrokyní etikety“. Manželský život byl pro ni utrpením, svého muže nemilovala. Obecně necítila náklonnost vůči opačnému pohlaví, muže pokládala za neužitečné bytosti, samolibé a egocentrické. Cítí se méněcenní a aby to zakryli, zotročují ženy. Byla přesvědčena, že každá žena může být bez muže, ale muž mez ženy nikdy.
Nikdo netušil, co se v Isabele odehrává, své city tajila. K lidem u dvora se chovala rezervovaně. Důvěru měla pouze k několika lidem např. ke švagrové Marii Kristýně. Možná nešlo z její strany je o přátelství, ale o touhu s nádechem erotiky. Snad ale zůstalo jen u slovní intimity. Denně si psaly. K manželovi nikdy Isabela necítila tak silné pouto, jako k Marii Kristýně. Ten vůbec netušil, jaký vztah mezi Marií a Isabelou je. Celý královský dvůr ale o jejich vztahu věděl.

V srpnu 1761 Isabela oznámila, že je těhotná a 20. března 1762 se jí narodila dcera Marie Terezie. Každý se z narození malé arcivévodkyně radoval, tedy každý kromě Isabely. Poté, co třikrát za sebou potratila, vypukly u ní deprese.
V červnu 1763 opět otěhotněla. Všichni byli nadšeni, ale ji trápila předtucha smrti. 18. listopadu dostala neštovice. V horečkách potratila, Josef, který jí stále vroucně miloval se od ní nehnul ani na krok, neštovice už prodělal a tak se nemusel obávat nákazy.

Od počátku století už bylo proti této nemoci známo očkování. Na dvoře se ho však obávali. Isabela mohla být zdravá, kdyby ho podstoupila. Až několik let po její smrti, překonali panovníci strach a nechali se očkovat.
27. listopadu Isabela zemřela. Z obavy z nákazy nebylo její tělo balzamováno. Truchlila pro ní celá Vídeň. Josef ztrátu Isabely nedokázal nikdy nedokázal překonat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář